Rozhodnutí a Návrat domů

Metodiky k textu Ilony Ferkové Příběhy z Anglie


Rozhodnutí


Cílová skupina

7. ročník

 

Cíl

• seznámení s dílem romské autorky Ilony Ferkové

• porozumění textu

• řešení obtížných životních situací

• zamyšlení nad volbou povolání

• výchova k občanství

 

Využití

• český jazyk

• výchova k občanství

• člověk a svět práce

• dějepis

 

Pomůcky

žádné

 

1. Žáci vzpomenou na situace, kdy museli učinit rozhodnutí a jak situaci vyřešili. Situace i své rozhodnutí zapíší do tabulky.

 

 

2. O jedné ze situací poví některému ze svých spolužáků.

 

3. Učitel vyzve žáky, aby zavřeli oči a představili si, jak kapky deště tlučou na okno.

 

4. Žáci si přečtou potichu text. Pracují metodou Dvojitého deníku. Po straně textu si píší poznámky, které je při čtení a promýšlení textu napadnou. Učitel následně vede o poznámkách žáků diskuzi.

 

Rozhodnutí

Déšť tloukl do skla okýnek, já seděla v autobuse a jela do nové země. Přemýšlela jsem, proč jsem se na tu cestu vydala. Hlavou se mi pořád dokola honila myšlenka, jestli jsem udělala dobře. Neznám jazyk, neznám tamní gádže. Dělám vůbec dobře?

Dělala jsem pro romské matky a děti, byla to dobrá práce. Někomu se nelíbilo, že pracuju ve škole jako učitelka. Ti lidi prostě nechtěli, abych ve škole dělala, a proto mi psali ty hrozné dopisy, co naháněly strach.

Autobus zastavil a gádžo, co řídil autobus, povídá: „Kdo chcete na záchod nebo si zakouřit... Budem tu stát deset minut." Bála jsem se jít ven, pořád ještě lilo. Nikam nepůjdu, vydržím to. Ať už jenom ten autobus jede, ať už tam jsem. Byla jsem strašně nervózní. Hlava mě strašně bolela, chtělo se mi strašně spát, usnout jsem ale nemohla. Autobus se rozjel, po okýnku stékaly čůrky deště a mně z očí padaly slzy.

 

Zvykla jsem si na život v Anglii. Začala jsem trochu rozumět anglicky a bylo mi dobře. Ale stýskalo se mi po mámě a sestře, které zůstaly v Čechách. Už čtyři roky jsme žili každý jinde.

 

 

5. Žáci se zamyslí nad otázkami:

• Kdo příběh vypravuje?

• Co se ženě v autobuse honilo hlavou? Co prožívala?

 

6. Žáci v textu zatrhnou odstavec, ve kterém se dozvídají, co se přihodilo před odjezdem. Událost převypráví svými slovy.

 

7. Zamyslí se nad otázkami:

• Co myslíte, že mohlo stát v dopisech, které ženě posílali cizí lidé?

• Proč se žena rozhodla opustit zemi?

• Kam jela?

• Znáte někoho ze svého okolí, kdo odjel žít do jiného státu?

• Víte, jaké k tomu měl důvody?

Může následovat diskuse o důvodech volby žít v jiné zemi, emigraci, o migraci obyvatel jako přirozeném společenském jevu.


8. Kufr

Žáci v kruhu vyjmenovávají věci, které si vezmou na cestu do Anglie. Každý další žák opakuje všechny věci, které ve hře řekli hráči před ním. Poslední hráč vyjmenuje všechny věci, které při hře zazněly.

Žáci si posléze představí, že musí druhý den odjet do Anglie sami. Do kufru se jim vejde jen 10 věcí, které jim musí stačit na přečkání prvního měsíce v nové zemi. Které to budou a proč?

 

9. Učitel vede žáky k zamyšlení nad otázkami:

• Jaké znalosti a dovednosti musí ovládat učitelka ve školce? Jaké má vzdělání?

• Čím chcete být vy a proč?

 

10. Seznámení s autorkou Ilonou Ferkovou

Žáci si přečtou úryvek ze životopisu Ilony Ferkové. V textu vyhledají pasáže, které popisují dětství autorky, a zamyslí se nad tím, jaké dětství asi měla a proč nešla studovat? Učitel může po úvaze žákům pustit video verzi autobiografického textu Ilony Ferkové, kterou najde ve videosekci příručky na webových stránkách nakladatelství KHER (www.kher.cz).

 

Narodila jsem se v Rokycanech jako páté dítě ze sedmi. Moje matka chodila na směny do práce a otec byl invalida. O domácnost a naši výchovu se převážně staral náš táta. Každé ráno nás v sedm hodin budil do školy a připravoval svačinu.

Po základní škole jsem ale musela jít do práce, protože maminka obživu celé rodiny sama neutáhla.

A já zkusila napsat svůj první příběh, který se Mileně moc líbil. Ti, co ji znali, ví, že už nebylo cesty zpátky.

 

11. Žáci za domácí úkol napíší krátký sloh na téma KDYBYCH MĚL/A VYPRÁVĚT SVŮJ ŽIVOT, ZAČAL/A BYCH ASI TAKTO...

Žáci se inspirují autobiografickým medailonem Ilony Ferkové. Ve slohu potom srovnají svůj život a motivace s tím jejím.

 

 

 

Návrat domů


Cílová skupina

7. ročník

 

Cíl

• seznámení s dílem romské autorky Ilony Ferkové

• porozumění textu

• úvaha na téma domov

• rodinné tradice

 

Využití

• český jazyk

• výchova k občanství

• výchova k občanství

• etická výchova

 

Pomůcky

anglicko-český slovník

 

Úkoly

1. Volné psaní na téma CO PRO MĚ ZNAMENÁ DOMOV.

 

2. Ústní projev:

• Popište, jak to vypadá u vás doma.

• Kdo tvoří vaši rodinu?

• Uveďte alespoň jednu vaši rodinnou tradici.

 

3. Žáci se vžijí do role autorky a několika větami se rozepíší (nebo řeknou ústně), o čem asi text bude. Zmíní, kde autorka asi byla, jak dlouho, co tam dělala a jak se jí tam líbilo. Vyjdou z názvu úryvku (Návrat domů).

 

4. Žáci při četbě textu podtrhnou větu nebo myšlenku, která je zaujala, a napíší k ní vlastní komentář, názor nebo vzpomínku, která se jim vybaví.

 

Přišel den, kdy jsme jeli domů. Najednou jsem se celá rozklepala. Přemýšlela jsem o tom, co bude, až přijedeme domů. Co nás tam čeká. Ale také jsem byla ráda, že uvidím svoji maminku a že se muž uzdraví.

V Anglii na emigračním proběhlo všechno dobře. Dorazili jsme na letiště v Heathrow, už jsme tam měli připravené pasy a letenky. Ještě jsem se naposledy rozhlédla, Angličani nám popřáli „good luck" a už jsme nastupovali do letadla. Přemýšlela jsem, jestli děláme dobře, že se vracíme. Nemohla jsem se dočkat, až přistaneme v Čechách.

 

 

5. Žáci vypíší z textu slova, kterým nerozumí. Z kontextu zkusí odhadnout, co asi mohou znamenat. To si ověří ve slovníčku.

 

6. Vlastními slovy popíší, co hrdinka prožívá, na co se těší, z čeho má obavy. Přemýšlí nad tím, čeho se asi může po návratu do Čech obávat.

 

7. Učitel žáky vede k zamyšlení, zda autorka píše sama o sobě? Pro ověření své domněnky žáci vyhledají příslušnou pasáž v autorčině medailonu.

 

8. Žáci zapíší do myšlenkové mapy, do které země by chtěli vycestovat a proč. Použijí strukturu rybí kosti. Do hlavy ryby napíší název země. Páteř ryby znázorní důvod cestování (Proč?). Jednotlivé kosti kostry mohou označovat výhody a nevýhody života v cizí zemi. Do horní části zaznamenají výhody, do spodní části nevýhody.

 

 

9. Zapíší všechny myšlenky, které je napadnou při otázce CO JE DOMOV?

 

Domov je když.................................................................

Domov je když.................................................................

Domov je když.................................................................

Domov je když.................................................................

 

10. Zapíší do sloupců:

Každý člověk má domov, když: Člověk nemá domov, když:

__________________________ ___________________________

__________________________ ___________________________

__________________________ ___________________________

 

11. Žáci téma prodiskutují se sousedem a uvádějí příklady ze svého života i své rodiny.

 

12. Žáci vytvoří Pětilístek na téma

 

 

9. Žáci si přečtou část životopisu autorky. Zamýšlí se nad tím, o čem píše a co mají lidé z příběhů podle autorky poznat. Učitel může žákům na závěr podle vlastního uvážení pustit video verzi autobiografického medailonu Ilony Ferkové, kterou najde ve videosekci příručky na webových stránkách nakladatelství KHER (www.kher.cz).

 

Ilona Ferková

Byla to ona (pozn. Milena Hübschmannová), kdo mě motivoval a inspiroval k tomu, abych začala psát. Když jsem se jí ptala, jak mám psát, že romsky psát neumím, řekla mi: „Umíš krásně vyprávět. A tak, jak vypravíš, taky přesně piš." A já zkusila napsat svůj první příběh, který se Mileně moc líbil. Ti, co ji znali, ví, že už nebylo cesty zpátky.

Zpočátku jsme posílaly mé povídky do romských časopisů, které je postupně vydávaly. Později jsem dostala nabídku napsat pár povídek do malé knížečky s názvem Zničila si život kvůli penězům (Mosarďa peske o dživipen anglo love), následně pak větší sbírku povídek Ukradené děti (Čorde čhave). Zážitky ze své emigrace do Anglie, ale také důvody mého návratu do Čech, jsem popsala v povídce Příběhy z Anglie. Všechny příběhy, které jsem napsala, jsou ze života Romů, kteří prožili dobré i zlé.

I proto si myslím, že psát příběhy a pohádky – zejména v romštině – je moc důležité. Hlavně proto, aby lidé skrz ně poznali naše tradice, kulturu, lásku, smutek. Také je nesmírně důležité, aby romskou literaturu ve školách četly romské děti. Ta je totiž dědictvím, skrze které se předávají jazyk a tradice. Nám toto dědictví bylo předáváno právě vyprávěním.

 

 

Tato metodika online je bez zdrojových textů. Není tedy úplná slouží pouze pro ulehčení práce učitelům při přípravě pracovních listů. Těm, kteří příručku ROZUMMĚNÍ nečetli, doporučujeme si ji zdarma stáhnout ZDE.


 

 



TOPlist