Křtiny a Pohostinnost

Metodiky k textu Andreje Gini Na Křtinách

 

Křtiny

 

Cílová skupina

6. ročník

 

Cíl

• seznámení s dílem romského autora Andreje Gini

• porozumění textu

• poznání křesťanských tradic

 

Využití

• český jazyk

• výchova k rodičovství

• osobnostně sociální výchova

• etická výchova

 

Pomůcky

žádné

 

1. Žáci si přečtou text ve dvojici. Příběh si následně převypráví, ve vypravování se střídají.

 

Z vesnice se sem po cestičce blížili dva neznámí muži. Některé děti byly tak zvědavé, že šly přímo k nim. Ty, které zůstaly v osadě, se daly do křiku. Všichni chlapi zvedli hlavy od karet a koukali, co se děje. Poznali Štefiho z Terni a jeho syna Štefka. To už i ženské vyšly ze dveří a s nimi můj táta, Andriš.

„Nevím, jestli se to k vám doneslo, ale před týdnem se nám narodil kluk a příští sobotu ho chceme pokřtít. Rádi bysme se ženou, abyste nám šel za kmotra."

„Bude nám ctí, vždyť se známe odmalička," odpověděl táta.

 

2. Stručně napíší, co se jim při čtení vybavilo, na co si vzpomněli?

3. Najdou v textu část, která popisuje, jak reagovaly děti, jež zůstaly v osadě. Přečtou ji.

4. Kde mohly být ostatní děti? Žáci své představy nakreslí.

5. Učitel se žáků zeptá:

• Odkud pocházel Štefi a s kým přišel?

• Jak se jmenoval chlapcův táta?

• co Štefi Andrišova tátu požádal?

 

6. Žáci si přečtou následující text o kmotrovství a po straně jej označí znaménky: + nová informace, ? nejasná informace. Informace zaznamenají do tabulky. Nejasnosti vysvětlí učitel.

 

V minulosti měli naši předkové kmotry. Byly to osoby, které vybraly novorozenci jméno a zavázaly se, že v případě úmrtí rodičů budou o dítě pečovat. K nim mohly děti zajít, když nenalezly podporu v rodině. Kmotři vyslechli problémy kmotřence a pomohli mu je řešit. Své kmotřence podporovali i finančně.

 

 

7. Anketa

a) Máte nějakou osobu, ke které byste mohli zajít jako za svým kmotrem? ANO/NE

b) Myslíte si, že by se mělo kmotrovství zase oživit?

ANO/NE

c) Chybí vám někdo takový?

ANO/NE

d) Proč? Koho byste si případně za kmotra vybrali?

 

8. Moje rodina

Žáci doplní neúplný text:

Moje maminka se jmenuje __________. Narodila se v(e) _______________. Za svobodna se jmenovala ______________. Její rodiče, moje babička a dědeček, se jmenují _____________ a _______________, žijí v ________________. Můj tatínek pochází z _________________. Můj bratr (sestra) se jmenuje ___________________. Bydlíme v ______________________.

 

9. Žáci najdou v úryvku z autobiografického textu Andreje Gini, odkud pocházejí spisovatelovi rodiče a kde žije autor dnes. Učitel posléze žákům pustí video

(nebo přečte sám) dostupné ve videosekci příručky na webových stránkách nakladatelství KHER (www.kher.cz), kde svůj autobiografický text v celém znění čte sám autor.

 

Narodil jsem se 1. ledna 1936 v obci Tolčemeš, nyní Šarišské Sokolovce v okrese Prešov, jako nejmladší dítě. Nejstarší byla sestra Irena, potom přišel na svět bratr Dezider. Otec se jmenoval Andrej a byl uznávaný primáš a kovář. Neuměl číst a psát, ale měl přirozenou inteligenci a chodili si k němu pro rady i gádžové z obce. Obdobně na tom byla i máma. Byla navíc výtečná hospodyně s duchem pro obchod a uměla skvěle vyprávět. Osobně viděla císaře Františka Josefa a dostala od něj zlatý peníz.

V roce 1942 jsem začal chodit do školy v Tolčemeši, o čtyři roky později jsme přišli do Prahy, kde jsme bydleli asi 3 měsíce, po kterých jsme se přestěhovali sem do Rokycan. Tady si celá rodina našla práci a už jsme tu zůstali nastálo.

 

 

Pohostinnost


Cílová skupina

6. ročník

 

Cíl

• seznámení s dílem romského autora Andreje Gini

• porozumění textu

• dodržení logické a časové návaznosti textu

• zamyšlení nad vztahy – podpora empatie a přátelství

 

Využití

• český jazyk

• výchova k občanství

• člověk a svět práce

• etická výchova

 

Pomůcky

suroviny na přípravu pokrmu

 

V sobotu ráno jsme se okolo sedmé vydali do Terni.

„Jdou sem Romové! Romové jdou!"

Všichni hned vylezli z domků. Tátu s mámou znali Romové z celého okolí. Proto nás všichni zvali dál. Bydlela tu tátova sestřenice, už byla stará, a její děti s rodinami. Zašli jsme k ní a chvíli jsme poseděli. (pozn. Autorova rodina bydlela v obci Tolčemeš na východním slovensku.)

Netrvalo dlouho a sešli se tam všichni chlapi a ženské. Každý byl zvědavý, kde jsme se tu vzali a kam jdeme. Maminka jim vše vypověděla. Zdrželi jsme se sotva deset minut a vydali se do Terni. Z Babího Potoka to tam není ani tři kilometry.

Před desátou jsme byli na místě. Jakmile si nás všimly děti, spustily stejně jako ty v Babím Potoce.

„Jdou sem Romové, Romové jdou!"

Dělaly takový rámus, že všichni vylézali před domy. Jen co poznali tátu s mámou, zvali nás k sobě domů. V tom se objevil Štefi a hned nás zavedl k nim.

„Ani nevíte, jak jsem rád, že jste tu. Ještě je brzy jít do kostela, ještě máme tak půl hodiny čas. Dej jim něco k jídlu," obrátil se na ženu. „Určitě máte hlad."

„To není třeba," řekl otec. „Nejsme hladoví."

„Ale jen jim nandej polívku, ať něco pojí, aby neměli v kostele hlad. Ještě máme půl hodiny, tak se v klidu najezte."

Štefiho žena jim hned dala na stůl talíře s polévkou. Slepičí s nudlemi. Poté se otec jakožto kmotr s kmotrou a Štefi se ženou a dětmi vypravili do kostela.

 

Úkoly

1. Žáci si přečtou text po odstavcích, střídají se se spolužákem po odstavcích. Každý převypráví, co se v odstavci dozvěděl.

 

2. Žáci zapíší v bodech, jak šly události za sebou.

 

 

3. Učitel se žáků zeptá, jaké jídlo nachystala Štefiho žena?

 

4. Žáci si vyberou některý okamžik z příběhu a zakreslí ho.

 

5. Učitel se žáků zeptá:

• Jaké jídlo máte rádi?

• Umíte nějaké jídlo uvařit? Pokud ano, podělte se se spolužáky o recept.

• Co pro vás znamená pohostinnost?

a) oběd v restauraci  b) prostřít ubrus před jídlem  c) přichystat návštěvě občerstvení

• Znáte nějaká tradiční romská jídla, případně tradiční jídla jiných národů?

 

6. Pišot

Učitel se žáků zeptá, zda někdy slyšeli o romském jídle zvaném pišot/pišota. Žáci potom za domácí úkol zjistí od rodičů, známých nebo z internetu recept a na příští hodině (případně hodině jiného předmětu) všichni společně jídlo připraví.

 

PIŠOT

Suroviny

4 brambory • jeden žloutek • 1/2 kg hrubé mouky • máslo nebo olej • sůl • pepř

 

Postup

Brambory uvaříme ve slupce a oloupeme. Nastrouháme na struhadle, osolíme, přidáme vejce a promícháme s moukou. Zpracované těsto vyválíme na tenkou placku a nakrájíme na menší čtverečky. Náplň pišotů je libovolná. Může to být ochucený tvaroh, tepelně upravené kysané zelí nebo povidla. Náplň klademe na čtverečky tak, aby se daly slepovat na okrajích. Dobře slepené čtverečky dáme do osolené vařící vody. Vybírají se cedníkem, jakmile vyplavou na povrch. Ještě teplé se polévají máslem.

 

Žáci si po připravení pokrmu popřejí romsky dobrou chuť: Chan Devleha!


7. Učitel vede žáky k zamyšlení, zda podle nich autor vypráví ze svého života a podle čeho tak soudí. Odpovědi hledají v úryvku z autobiografického textu Andreje Gini.

 

Narodil jsem se 1. ledna 1936 v obci Tolčemeš, nyní Šarišské Sokolovce v okrese Prešov, jako nejmladší dítě. Nejstarší byla sestra Irena, potom přišel na svět bratr Dezider. Otec se jmenoval Andrej a byl uznávaný primáš a kovář. Neuměl číst a psát, ale měl přirozenou inteligenci a chodili si k němu pro rady i gádžové z obce. Obdobně na tom byla i máma. Byla navíc výtečná hospodyně s duchem pro obchod a uměla skvěle vyprávět. Osobně viděla císaře Františka Josefa a dostala od něj zlatý peníz.

V roce 1942 jsem začal chodit do školy v Tolčemeši, o čtyři roky později jsme přišli do Prahy, kde jsme bydleli asi 3 měsíce, po kterých jsme se přestěhovali sem do Rokycan. Tady si celá rodina našla práci a už jsme tu zůstali nastálo.

 

8. Učitel na závěr hodiny pustí žákům (nebo přečte sám) video dostupné ve videosekci příručky na webových stránkách nakladatelství KHER (www.kher.cz), kde svůj autobiografický text v celém znění čte sám autor.

 

 

Tato metodika online je bez zdrojových textů. Není tedy úplná slouží pouze pro ulehčení práce učitelům při přípravě pracovních listů. Těm, kteří příručku ROZUMMĚNÍ nečetli, doporučujeme si ji zdarma stáhnout ZDE.


 

 



TOPlist