Má rodina

Metodika k textu Vlado Oláha Romipen

 

Má rodina

 

Cílová skupina

2. období 1. stupně

 

Cíl

• seznámení se s dílem Vlado Oláha

• úcta k lidem

• četba, porozumění textu českému i romskému

• úloha jména v životě člověka

• práce s romským textem

• podpora budování pozitivního vztahu k romštině

 

Využití

• český jazyk

• matematika

• etická výchova

• ekologická výchova

• komunikace

• vlastivěda

 

Pomůcky

obrázek rodokmenu, tabulka na jména, počítač s internetovým připojením a reproduktory, kartičky s romskými a českými slovy

 

1. Žáci nejprve přečtou celý text po odstavcích, po každém z nich vysvětlí jeho význam. Žáci následně odpoví na otázky k textu:

 

Můj děda se jmenoval Jaňus, ale Romové i gádžové mu říkali Kinikos. Povím vám malý střípek, jen kousek cesty z jeho života. Kdo umí číst, ať čte, kdo má uši, ať poslouchá. Kinika do svého srdce ať vpustí.

Romové dříve žili moc chudě, ale každému člověku prokazovali velikou úctu. K mému dědečkovi jednou přišel gádžo dráteník, velmi chudý člověk. Zůstal stát u dveří. „Jen pojďte dál," řekl mu, „a sedněte si ke stolu." Dal mu najíst, pálenku na stůl postavil.

Jednou přišel mladý kluk. Hledal nějakou práci, hlavu neměl kam složit. Romové ho poslali k mému dědovi. Děda byl rád, že bude mít s kým pást krávy. „Dobře tě poslali!" řekl chlapci. K jídlu ho vzal, lžíci mu do ruky strčil. „A spát budeš s dětmi."

Jednou na dveře zaklepal nějaký Rom z jiné vesnice. Babička zrovna vařila pišot se zelím. „Rome, pojďte do domu a posaďte se ke stolu." A na stůl hned pokládá: slaninu, nůž, pálenku, sklenku. „Jezte a pijte na zdraví. Rome, dnes na mé posteli budete spát!" Jak řekl, tak i udělal. Roma uložil do své postele a sobě namísto postele rozložil slámu. Romovi prokázal tu největší úctu.

Dříve byli lidé k sobě velmi uctiví. Úctu dali, úctu dostali. Když děda umřel, Božíček ho k sobě vzal, za jeho Romipen!

 

* Romipen (překládá se jako romství) je soubor hodnot a vzorců chování, kterými by se měl každý (slušný) Rom řídit. Mezi tyto hodnoty patří například úcta ke starším, pohostinnost, pomoc potřebným, soudržnost, kultura stolování, ale také způsob vystupování a chování na veřejnosti.

 

• Už jste někdy jedli pišot se zelím? Řekněte, co je to za jídlo.

Pišot je tradiční romské jídlo. Jedná se o vařené taštičky z těsta, které jsou plněné například zelím, mákem, tvarohem atd.

• Víte, co je náplní práce dráteníka? Existují dráteníci i dnes?

• Umíte vy sami něco opravit?

• Už jste v životě něco opravovali? Co jste k tomu potřebovali?

• Je podle vašeho názoru lepší věc opravit nebo koupit novou? Proč?

 

2. Motivační rozhovor o životě prarodičů

• Povídáte si s babičkou a dědečkem?

• O čem si spolu povídáte?

• Znáte nějakou příhodu z dětství babičky nebo dědečka? Podělte se s námi o ni.

• Když srovnáte dětství babičky a dědečka s vaším současným životem, v čem se liší?

• Podle reakcí dětí učitel klade další otázky.

 

3. Rodokmen

Znáte jména babičky, dědečka, prababičky a dalších předků? Jestli ano, doplňte je do připraveného schématu. Za domácí úkol ve spolupráci s rodiči a prarodiči potom postupujte dále do historie svého rodu.

 

 

• Žáci na základě zjištění při sestavování rodokmenů zapíší do tabulky, jaká křestní jména se v jejich rodině vyskytují a vyhodnotí, zda se některá opakují.

 

 

Volitelná aktivita pro třídy s vyšším podílem romských dětí


4. Práce s romskou verzí textu

Učitel pustí žákům namluvenou romskou verzi textu. Ta je k dispozici v audiosekci příručky na webových stránkách nakladatelství KHER www.kher.cz formou odkazu na Youtube.

 

a) Učitel připraví kartičky, na nichž budou napsána jednotlivá slova z věty z textu - O phure Roma čirla čores dživenas, sakone manušes bari paťiv denas/ Dříve žili staří Romové chudě, každému člověku prokazovali velkou úctu.

 

b) Dotyčnou větu z audionahrávky pustí žákům ještě jednou, aby se na ni soustředili (0:28 vteřina).

 

c) Žáci se rozdělí do dvojic či menších skupinek tak, aby v každé byl pokud možno romský žák s alespoň minimální kompetencí (rozumět) v romštině.

 

d) Učitel do každé dvojice/ skupinky rozdá kartičky s romskými a českými slovy vybrané věty. Žáci se nejprve pokusí spárovat kartičky tak, aby českému slovu odpovídal ekvivalent v romštině. Řešení: phure-staří; Roma-Romové; čirla-dříve; čores-chudě, nuzně; dživenas-žili; sakone-každý (v textu každému); manušes-člověk (v textu člověku); bari-velký (v textu velkou); paťiv-úcta (v textu úctu); denas-dávali, prokazovali.

Poznámka pro učitele: romští žáci se až na výjimky nesetkávají s psanou formou romštiny, četba pro ně tedy může být nezvyklá a může – i dětem, které jinak v češtině dobře čtou - činit potíže. Proto preferujeme spíše práci v malých skupinách, čtení sami pro sebe či polohlasem, četbě před celým kolektivem se z toho důvodu spíše vyhýbáme. Lze očekávat, že navzdory faktu, že se romské děti s psanou romštinou dosud nesetkaly, budou přesto schopny v různé míře textu rozumět. Proto není nutné se mu zcela vyhýbat, dbát ale při tom na výše uvedená doporučení.


e) Po splnění předchozího úkolu učitel žákům na tabuli napíše český překlad vybrané věty. Žáci se pokusí ve dvojicích/ skupinkách z předložených romských slov na kartičkách složit větu, která bude překladem české věty na tabuli.

Poznámka pro učitele: Lze očekávat, že děti přeloží větu s jiným slovosledem, což nepovažujeme za chybu.


f) Může následovat diskuse o tom (zvláště jsou-li ve třídě přítomny děti pocházející z jiných subetnických skupin Romů – např. olašští, maďarští Romové), zda by uvedená slova přeložily jinak, zda se u nich použitá slova řeknou jinak. Smyslem takové diskuse je jednak dát prostor dětem z jiných subdialektních skupin, jednak poukázat na to, že každé z nich mluví správnou romštinou, tj. svojí romštinou, svým dialektem.

Poznámka pro učitele: Při této aktivitě se můžeme setkat případně s tím, že se děti budou přít o to, že jejich verze je ta správná, že nebudou uznávat ostatní dialekty (třeba prostě jen proto, že je neznají, zdají se jim cizí, divné – není třeba v tom vždy hledat meziskupinový odstup). Učitel by měl proto dbát na to, aby aktivita končila shodou na tom, že každý mluví po svém (dialektu) jazyk každého je platný a hodný respektu. Podobně jako to činíme v rámci češtiny a jejích nářečí.

 

g) Může následovat diskuse nad příslovím na téma: KOLIK ŘEČÍ UMÍŠ, TOLIKRÁT JSI ČLOVĚKEM.

 

h) Alternativně se učitel může zaměřit na význam, jaký vybraná věta nese – úcta k lidem, chudoba cti netratí, apod.

 

5. Práce s textem

Žáci si na závěr hodiny poslechnou ještě jednou načtenou českou verzi textu a diskutují nad následujícími otázkami:

• Povězte, jaký vztah měl děda Jaňus k lidem.

• Napište do sešitu, co všechno ty víš o svém dědečkovi nebo babičce.

• Přineste na příští hodinu z domova fotografii člověka, kterého si z rodiny nejvíce vážíte a představte celé třídě, proč.

 

 

Tato metodika online je bez zdrojových textů. Není tedy úplná slouží pouze pro ulehčení práce učitelům při přípravě pracovních listů. Těm, kteří příručku ROZUMMĚNÍ nečetli, doporučujeme si ji zdarma stáhnout ZDE.


 

 



TOPlist